|
|
Changes in rainfall-runoff regime and biogeochemistry in headwater areas
Fraindová, Kateřina
Pramenné oblasti představují v současné době velice významný aktuální či potenciální zdroj pitné vody, přičemž neméně důležitý je i jejich ekologický význam pro celý ekosystém. Jedná se o lokality s minimálními antropogenními zásahy a s obvykle nejméně znečištěnými vodními zdroji. Změna klimatu a srážko-odtokového režimu i kvalita vody v těchto oblastech významně ovlivňují stav a dostupnost vody dále po proudu. Zároveň se jedná o jednu z nejcitlivějších oblastí, která je včasným indikátorem probíhajících změn. Práce se zaměřuje na hlavní problémy, které v současné době již probíhají a významným způsobem ovlivňují dostupnost pitné vody. Jedním z nich jsou trendy srážko-odtokového režimu v souvislosti se změnou klimatu a ústupu ledovců v pramenných oblastech. Jako velmi dobrý příklad řeky ve středních zeměpisných šířkách s komplexním odtokovým režimem, kde se silně projevuje velký vliv regionálního oteplování klimatu a ústupu ledovců, bylo pro toto téma vybráno povodí řeky Athabasca. S tímto tématem souvisí i změna kvality vody, která je ovlivněná jak změnou teplot, tak srážko-odtokového režimu spolu s narůstajícím výskytem extrémních situací, jako je sucho a povodně. Dále jsou analyzovány i vliv krajinného pokryvu na kvalitu vody, a jejich změn spolu se zohledněním geografické polohy. Za tímto účelem bylo...
|
|
|
Changes in rainfall-runoff regime and biogeochemistry in headwater areas
Fraindová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent) ; Matschullat, Jörg (oponent)
Pramenné oblasti představují v současné době velice významný aktuální či potenciální zdroj pitné vody, přičemž neméně důležitý je i jejich ekologický význam pro celý ekosystém. Jedná se o lokality s minimálními antropogenními zásahy a s obvykle nejméně znečištěnými vodními zdroji. Změna klimatu a srážko-odtokového režimu i kvalita vody v těchto oblastech významně ovlivňují stav a dostupnost vody dále po proudu. Zároveň se jedná o jednu z nejcitlivějších oblastí, která je včasným indikátorem probíhajících změn. Práce se zaměřuje na hlavní problémy, které v současné době již probíhají a významným způsobem ovlivňují dostupnost pitné vody. Jedním z nich jsou trendy srážko-odtokového režimu v souvislosti se změnou klimatu a ústupu ledovců v pramenných oblastech. Jako velmi dobrý příklad řeky ve středních zeměpisných šířkách s komplexním odtokovým režimem, kde se silně projevuje velký vliv regionálního oteplování klimatu a ústupu ledovců, bylo pro toto téma vybráno povodí řeky Athabasca. S tímto tématem souvisí i změna kvality vody, která je ovlivněná jak změnou teplot, tak srážko-odtokového režimu spolu s narůstajícím výskytem extrémních situací, jako je sucho a povodně. Dále jsou analyzovány i vliv krajinného pokryvu na kvalitu vody, a jejich změn spolu se zohledněním geografické polohy. Za tímto účelem bylo...
|
|
|
Měření zimních srážek a odvození časových řad srážek pomocí vodní hodnoty sněhu pro vybrané stanice na Šumavě
Valešová, Petra ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Míka, Dominik (oponent)
Měření zimních srážek je důležitou součástí mnoha přírodovědných oborů, zároveň nastává při měření mnoho nejistot, které mohou vznikat nepřesností, nebo špatnou kalibrací senzorů, srážkoměrů a vlivem okolních faktorů. Nepřesnost měření může být způsobena vlivem větru, výparem u vyhřívaných srážkoměrů či ucpáním srážkoměru. Cílem této práce je zpracovaní dat naměřených vyhřívaným člunkovým srážkoměrem, klasickým srážkoměrem a senzory pro měření vodní hodnoty sněhu z vybraných stanic na Šumavě. Tato naměřená data jsou následně v případě výpadků doplněny podle daných principů. Z takto doplněných dat jsou následně sestaveny srážkové řady pro hydrologické roky 2016 až 2022 a také jsou porovnány se srážkovými daty ze stanice s pozorovatelem, kde jsou data nepřetržitě kontrolována a korelována. Klíčová slova: srážky, vodní hodnota sněhu, výška sněhu měření srážek
|
|
|
Vliv prostorového rozložení sněhu na průběh povodní
Kučerová, Dana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Pro potřebu hydrologické prognózy na horských a podhorských tocích je důležitá znalost distribuce vodní hodnoty sněhu v daném povodí. Předložená diplomová práce se proto zabývá srovnáním 9 interpolačních metod z hlediska kvality jejich předpovědi při predikci výšky a vodní hodnoty sněhu v povodí Bystřice (127,6 km2 ) ležícím na SZ Čech v Krušných horách. Bodová data výšky a vodní hodnoty sněhu využitá při interpolacích byla získána během terénního měření 17. 2. 2010 na 14 sněhoměrných profilech. Srovnány byly metody: (1) Thiessenovy polygony, (2) inverse distance weighting, (3) globální polynomická metoda, (4) lokální polynomická metoda, (5) radial basis functions, (6) ordinary kriging, (7) cokriging, (8) residual kriging a (9) orografická interpolace. Nezávislou proměnnou - nadmořskou výšku využily při výpočtu výšky a vodní hodnoty sněhu pouze poslední tři uvedené metody. Předpovědní schopnost metod byla ohodnocena pomocí křížové validace a vizuálního srovnání predikovaných map. Nejlepší předpovědní schopnost poskytla metoda residual kriging a orografická interpolace. Další v pořadí byly geostatistické metody. Nejhůře byla hodnocena metoda Thiessenových polygonů a inverse distance weighting. S využitím rozdílných rozložení vodní hodnoty sněhu v povodí byly následně pomocí hydrologického modelu HEC-HMS...
|
|
|
Variabilita akumulace a tání sněhu v lokálním měřítku s využitím dat vysokého prostorového rozlišení
Cuřín, Vojtěch ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Minařík, Robert (oponent)
Tématem této bakalářské práce je variabilita výšky sněhové pokrývky v lokálním měřítku a moderní metody měření její výšky s vysokou přesností a prostorovým rozlišením. Hlavním cílem je zhodnotit stav současného výzkumu v této oblasti, poskytnout srovnání nejpoužívanějších metod a nastínit oblasti jejich využití. Součástí práce je také hodnocení distribuce sněhové pokrývky zájmové lokality v povodí Filipohuťského potoka na Šumavě a zhodnocení vlivu vybraných faktorů na její modelaci pomocí vícenásobné lineární regrese. Toto je provedeno za využití dat získaných terénním měřením a lokálního digitálního modelu povrchu s vysokým rozlišením. Modely odvozené vícenásobnou lineární regresí zachycují variabilitu sněhové pokrývky lépe než modely vytvořené pouze krigingem, nicméně regresní koeficienty vybraných prediktorů nejsou dostatečně konzistentní pro prokázání jejich vlivu. Klíčová slova: výška sněhu, fotogrammetrie, laserové skenování, vícenásobná lineární regrese
|
|
|
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku
Kožíšek, Matěj ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku Bakalářská práce se zabývá tématikou dlouhodobého vývoje sněhové pokrývky v okrajových pohořích České republiky. Úvodní část je rešerší zahraniční a české odborné literatury zabývající se změnami parametrů sněhové pokrývky v závislosti na změně klimatu a také důsledky těchto změn na různé složky přírody. Druhá část práce vychází z analýzy klimatických dat ze stanic nacházejících se v okrajových pohořích České republiky v období hydrologických roků 1980-2014. Mezi pohoří zahrnutá do tohoto výzkumu patří Šumava (Churáňov, Lenora a Husinec), Jizerské hory (Bedřichov a Desná), Krkonoše (Harrachov), Orlické hory (Deštné a Rokytnice v O. h.) a Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora). Pro hodnocení trendů je použit statistický Mann-Kendall test. Změny sněhové pokrývky mají významný dopad na fungování mnoha krajinných procesů i na život obyvatelstva z hlediska budoucí dostupnosti vody a rekreace.
|
|
|
Prostorová distribuce sněhu v lokalitě s rozdílnou strukturou lesa na Šumavě
Švejdová, Klára ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Sněhová pokrývka je silně ovlivňována faktory prostředí, ve kterém se nachází. Vedle meteorologických a topografických podmínek hraje důležitou roli i přítomnost vegetace a její struktura. Cílem této práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje struktura vegetace distrubuci sněhu. Během zimní sezóny 2019 byla provedena celkem čtyři měření na zájmové lokalitě nacházející se na Šumavě v povodí Kvildského potoka. Předmětem měření byla výška sněhu a vodní hodnota sněhu (SWE). Vegetace byla popsána pomocí indexu listové plochy (LAI), který byl získán z hemisférických fotografií pořízených na lokalitě. K výpočtu faktoru tání byla použita metoda degree-day. Vliv vegetace byl zkoumán pomocí korelačních a regresních analýz. Výška sněhu a s ní spojená vodní hodnota sněhu byla pod zdravým smrkovým lesem výrazně nižší než na otevřené ploše i kůrovcem poškozeném lese, ve kterém se projevila defoliace. Vliv vegetace byl nejvyšší v době akumulace a postupem času se snižoval. Nejvyšší variabilita mezi hodnotami SWE byla při posledním měření ve fázi tání. Pro období mezi posledními dvěma měřeními byl vypočítán faktor tání 2,3 mm∙řC-1 ∙d-1 .
|
|
|
Variabilita akumulace a tání sněhu v lokálním měřítku s využitím dat vysokého prostorového rozlišení
Cuřín, Vojtěch ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Minařík, Robert (oponent)
Tématem této bakalářské práce je variabilita výšky sněhové pokrývky v lokálním měřítku a moderní metody měření její výšky s vysokou přesností a prostorovým rozlišením. Hlavním cílem je zhodnotit stav současného výzkumu v této oblasti, poskytnout srovnání nejpoužívanějších metod a nastínit oblasti jejich využití. Součástí práce je také hodnocení distribuce sněhové pokrývky zájmové lokality v povodí Filipohuťského potoka na Šumavě a zhodnocení vlivu vybraných faktorů na její modelaci pomocí vícenásobné lineární regrese. Toto je provedeno za využití dat získaných terénním měřením a lokálního digitálního modelu povrchu s vysokým rozlišením. Modely odvozené vícenásobnou lineární regresí zachycují variabilitu sněhové pokrývky lépe než modely vytvořené pouze krigingem, nicméně regresní koeficienty vybraných prediktorů nejsou dostatečně konzistentní pro prokázání jejich vlivu. Klíčová slova: výška sněhu, fotogrammetrie, laserové skenování, vícenásobná lineární regrese
|
|
|
Vliv prostorového rozložení sněhu na průběh povodní
Kučerová, Dana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Pro potřebu hydrologické prognózy na horských a podhorských tocích je důležitá znalost distribuce vodní hodnoty sněhu v daném povodí. Předložená diplomová práce se proto zabývá srovnáním 9 interpolačních metod z hlediska kvality jejich předpovědi při predikci výšky a vodní hodnoty sněhu v povodí Bystřice (127,6 km2 ) ležícím na SZ Čech v Krušných horách. Bodová data výšky a vodní hodnoty sněhu využitá při interpolacích byla získána během terénního měření 17. 2. 2010 na 14 sněhoměrných profilech. Srovnány byly metody: (1) Thiessenovy polygony, (2) inverse distance weighting, (3) globální polynomická metoda, (4) lokální polynomická metoda, (5) radial basis functions, (6) ordinary kriging, (7) cokriging, (8) residual kriging a (9) orografická interpolace. Nezávislou proměnnou - nadmořskou výšku využily při výpočtu výšky a vodní hodnoty sněhu pouze poslední tři uvedené metody. Předpovědní schopnost metod byla ohodnocena pomocí křížové validace a vizuálního srovnání predikovaných map. Nejlepší předpovědní schopnost poskytla metoda residual kriging a orografická interpolace. Další v pořadí byly geostatistické metody. Nejhůře byla hodnocena metoda Thiessenových polygonů a inverse distance weighting. S využitím rozdílných rozložení vodní hodnoty sněhu v povodí byly následně pomocí hydrologického modelu HEC-HMS...
|
host ::
RSS.